| K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. | Myslete na nebeské věci, ne na pozemské. |
| Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. | Pečlivě dbejte na to, jak žijete: nechovejte se jako hlupáci, ale jako moudří lidé. Využívejte svěřený čas, protože doba je zlá. |
| On mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ | Ježíš mu řekl: ‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ |
| Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro. | Kdo se má rád, snaží se získat rozum, kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne. |
| Neboť kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti. | Čím více moudrosti, tím více mrzutosti; kdo množí vědění, množí žal. |
| Chytrý vidí nebezpečí a skryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to. | Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí, prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí. |
| Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého. | Železo se brousí železem, tak přítel brousí svého přítele. |
| Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti. | Blaze člověku, jenž nalezl moudrost, blaze člověku, jenž získal rozvahu! |
| Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost. | Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať to prokáže svými skutky – ušlechtilým životem ve vlídné moudrosti. |
| A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. | Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. |
| I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného. | I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená. |
| Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. | Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu. |
| Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. | Pro milost, jíž se mi dostalo, říkám každému z vás, ať si o sobě nemyslí více, než by měl. Každý ať smýšlí střízlivě, v souladu s mírou víry, kterou mu Bůh udělil. |
| Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného. | Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. |
| Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře. | Hlupák pohrdá poučením otce, chytrý je ten, kdo dá na domluvy. |
| A milovat jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc než přinášet Bohu oběti a dary. | A milovat ho celým srdcem, celým rozumem a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe – to je nade všechny zápaly a oběti. |
