- Nyní tedy, Izraeli – co od tebe Hospodin, tvůj Bůh, žádá? Jen to, abys ctil Hospodina, svého Boha, kráčel po všech jeho cestách a miloval jej. Chce, abys sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší a abys zachovával Hospodinova přikázání a ustanovení, která ti dnes udílím pro tvé dobro.
- Jazyk má moc nad smrtí i životem,
kdo rádi mluví, jedí jeho ovoce. - Blaze národu, jehož Bůh je Hospodin,
lidu, jenž vyvolil za své dědictví! - Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem.
- Blaze plačícím,
neboť budou potěšeni. - Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebesích!
- Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
- Rozjasni svou tvář nad svým služebníkem,
pro svoji lásku zachraň mě! - Zdravý úsudek on pro upřímné chová,
štítem je pro ty, kdo žijí poctivě. - Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání. Bratři moji, tak to nemá být!
- Slyš, synu můj, mé výroky přijmi,
léta života se ti prodlouží. - Ty přece, Hospodine, žehnáš spravedlivému,
svou přízní jej obklopuješ jako pancířem. - Na poctivého se vzpomíná s požehnáním,
jméno darebáků ale zavání. - Jestliže neposlechnete a nerozhodnete se vzdávat čest mému jménu, praví Hospodin zástupů, sešlu na vás prokletí a prokleji i vaše žehnání. A už jsem je také proklel, protože jste si to nevzali k srdci.
- Potom je odvedl až k Betanii. Zvedl ruce, aby jim požehnal, a zatímco jim žehnal, začal se jim vzdalovat, jak byl unášen vzhůru do nebe.
- Prosím, Hospodine, zachraň nás,
prosím, Hospodine, dej nám zdar!
Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!
Žehnáme vám z Hospodinova domu! - Jestliže budete následovat má pravidla a zachovávat má přikázání a plnit je, dám vám vydatné deště ve správný čas, takže země vydá svou úrodu a stromy v sadu vydají své ovoce.
- Co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ,
co je lidský tvor, že o něj pečuješ? - Poučný žalm Davidův.
Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny
a jehož hříchy jsou přikryty. - Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka.
- ‚Tvé símě rozmnožím jako hvězdy na nebi. Tvému semeni dám všechny tyto země a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy na zemi.‘ To proto, že Abraham uposlechl můj hlas a zachoval, co jsem mu svěřil – má přikázání, má ustanovení a má ponaučení.
- Jak blaze je člověku, jehož kárá Bůh!
Trestu Všemohoucího se nezpěčuj! - Když se Job modlil za své přátele, Hospodin mu navrátil vše, co ztratil, a dal Jobovi dvakrát více, než co měl dřív.
- A že se ty porodní báby bály Boha, dal jim rodiny.
- Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život.“
Související témata
Právo
Ať tato slova, která...
Poslušnost
Ježíš mu odpověděl: „Kdo...
Ježíš
Ježíš se na ně...
Milost
Proto přistupme k trůnu...
Pokoj
Ať ti Hospodin žehná...
Mluvení
Jazyk má moc nad...