| Já však budu zpívat o tvé síle, nad tvým milosrdenstvím hned zrána budu plesat. Vždyť ses mi stal nedobytným hradem, útočištěm v den soužení mého. | Já ale budu o tvé síle zpívat, tvou lásku chci opěvovat od rána. Vždyť ty ses stal mou pevností, mým útočištěm v den soužení. |
| Tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. Proto ti dobrořečím po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. | Lepší než život je láska tvá, mé rty tě proto budou opěvat. Budu tě chválit po dobu života a ve tvém jménu ruce pozvedat. |
| Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. | Slovo Kristovo ať ve vás přebývá v hojnosti. Navzájem se ve vší moudrosti vyučujte a napomínejte. S vděčností v srdci zpívejte Bohu žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. |
| Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá. | Hospodin, tvůj Bůh, je vprostřed tebe – hrdina, jenž tě zachrání. Šťastně se bude z tebe veselit, až tě svou láskou obnoví; zajásá nad tebou samou radostí. |
| Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. | Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali chvály Bohu a vězňové jim naslouchali. |
| Prozpěvujte Bohu, pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin je jeho jméno, jásotem ho oslavujte. Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém. | Zpívejte Bohu, jeho jménu hrajte, Jezdci na oblacích cestu připravte – Hospodin je jeho jméno, před ním jásejte! Ochránce vdov, otec sirotků je Bůh ve svém svatém příbytku. |
| Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. | Z tebe se raduji, pro tebe jásám, tvému jménu, Nejvyšší, chci zazpívat! |
| Já v tvé milosrdenství však doufám, moje srdce jásá nad tvou spásou. Budu zpívat Hospodinu, neboť se mě zastal. | Na tvoji lásku spoléhám, nad tvou spásou mé srdce zajásá, Hospodinu svou píseň zazpívám: Jak dobrotivě se ke mně zachoval! |
| Tys má skrýše, ty mě chráníš před soužením, nad tím, že jsem vyvázl, zaplesá všechno kolem. -Sela- | Ty jsi má skrýše, před úzkostí mě chráníš, vítězným jásotem mě obklopíš! séla |
| Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená. | Radostně ti budou zpívat mé rty i moje duše, kterou jsi vykoupil. |
| Hospodine, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy. | Chválit tě, Hospodine, chci mezi lidmi, chci ti hrát žalmy uprostřed národů. |
| Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu. | Zpívat budu Hospodinu celý život svůj, žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu! |
| Zpívejte Hospodinu, neboť vykonal důstojné činy, ať o tom zví celá země! | Zpívejte Hospodinu, zachoval se vznešeně – ať se to dozví celý svět! |
| Svými ústy jsem volával k němu, svým jazykem jsem ho vyvyšoval. | Volal jsem k němu z plna hrdla a chválil ho svým jazykem. |
| Že jsem utištěného zachránil, když volal o pomoc, i sirotka, který neměl, kdo by pomohl. Žehnání hynoucího se snášelo na mne a srdce vdovy jsem pohnul k plesání. | Chudáka v jeho křiku že vysvobozuji a také sirotka, jenž nemá zastánce. Snášela se na mě žehnání umírajících, vdově jsem vracel radost do srdce. |
