Zapomene snad žena na své nemluvně?
Nemá snad soucit s vlastním dítětem?
I kdyby však ony zapomněly přece,
já nikdy nezapomenu na tebe!
Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,
tvé zdi mám stále na očích.
Nemá snad soucit s vlastním dítětem?
I kdyby však ony zapomněly přece,
já nikdy nezapomenu na tebe!
Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,
tvé zdi mám stále na očích.
Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko,neslitovat se nad synem vlastního života?
I kdyby některé zapomněly,
já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,
tvé hradby mám před sebou stále.
Související témata
Láska
Láska je trpělivá, je...
Rodina
Ať tato slova, která...
Děti
Ježíš však řekl: „Nechte...
Soucit
Buďte k sobě navzájem...
Naděje
Já sám přece vím...
Víra
Proto vám říkám: Věřte...
Biblický verš dne
Jak krásné jsou na horáchnohy posla dobrých zpráv,
toho, kdo pokoj zvěstuje,
kdo nese dobrou zvěst,
toho, kdo spásu ohlašuje,
kdo říká Sionu: „Tvůj Bůh kraluje!“