Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko,
neslitovat se nad synem vlastního života?
I kdyby některé zapomněly,
já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,
tvé hradby mám před sebou stále.
neslitovat se nad synem vlastního života?
I kdyby některé zapomněly,
já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,
tvé hradby mám před sebou stále.
Zapomene snad žena na své nemluvně?
Nemá snad soucit s vlastním dítětem?
I kdyby však ony zapomněly přece,
já nikdy nezapomenu na tebe!
Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,
tvé zdi mám stále na očích.
Nemá snad soucit s vlastním dítětem?
I kdyby však ony zapomněly přece,
já nikdy nezapomenu na tebe!
Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,
tvé zdi mám stále na očích.
