Zato on zná mé cesty i mé zastávky; ukážu se jako zlato, až mě vyzkouší. Má noha se přidržela jeho šlépějí, sledoval jsem jeho cestu, nesešel jsem z ní.
Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.