| Miluji tě, Hospodine, sílo má! Hospodin je má skála, tvrz, má záchrana! Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám, můj štít, roh vítězství, můj hrad. | Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo. Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli, Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade! |
| Vzýval jsem Hospodina ve své úzkosti, ke svému Bohu křičel jsem – on ve svém chrámu slyšel mé volání, až k jeho uším dolehl můj křik. | V soužení jsem vzýval Hospodina, k svému Bohu o pomoc jsem volal. Uslyšel můj hlas ze svého chrámu, mé volání proniklo až k jeho sluchu. |
| Ty, Hospodine, rozsvěcíš mou svíci, můj Bůh mi září v tmách. | Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot. |
| Jak dokonalá je cesta Boží, jak ryzí je, co praví Hospodin – on je štít všech, kdo v něho doufají! | S Bohem, jehož cesta je tak dokonalá! To, co řekne Hospodin, je protříbené. On je štítem všech, kteří se k němu utíkají. |
| Kdo by byl Bohem kromě Hospodina? Kdo by byl skalou, ne-li náš Bůh? | Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš! |
| Podal jsi mi štít své spásy, podepřel jsi mě svou pravicí, sklonil ses, abys mě povýšil! Daroval jsi mým krokům volnost, mé nohy nesklouznou. | Podal jsi mi štít své spásy, tvoje pravice mě podepírá, tvá mírnost mé síly rozmnožila. Dals volnost mým krokům, nohy se mi nepodvrtnou. |
Biblický verš dne
Hle, přichází s oblakya spatří ho každé oko,
i ti, kdo jej probodli.
Všechna pokolení země se pro něj rozpláčí.
Ano, amen.