| Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám. | Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. |
| Dokud je čas, prokazujme dobro všem, a zvláště členům rodiny víry. | A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry. |
| Hospodin je dobrý, útočištěm je v den soužení, zná se k těm, kdo v něj doufají. | Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná se k těm, kteří se k němu utíkají. |
| Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem. | Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. |
| Hospodin je spravedlivý ve všech cestách svých, ve všem, co působí, je laskavý. | Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích. |
| Kéž mohu věřit, že na zemi mezi živými uvidím, jak dobrý je Hospodin! | Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých! |
| Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná. | Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. |
| Láska ať je bez přetvářky. Mějte odpor ke zlu, tíhněte k dobru. | Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. |
| „Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno pomáhá. | ‚Všecko je dovoleno‘ – ano, ale ne všecko prospívá. ‚Všecko je dovoleno‘ – ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu. |
| Proto se ze všech sil snažte přidat ke své víře ušlechtilost, k ušlechtilosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti vytrvalost, k vytrvalosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. | Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. |
| Bůh je schopen rozhojnit k vám veškerou milost, abyste vždycky a ve všem měli veškerý dostatek a mohli se štědře účastnit každého dobrého díla. | Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo. |
| Stejně tak se nerozsvěcí lampa, aby ji postavili pod vědro, ale na svícen a tehdy svítí všem, kdo jsou v domě. Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. | A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. |
| Spoléhej na Hospodina, konej dobro, obývej zemi a žij v bezpečí. | Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. |
| Po člověku se žádá, aby byl laskavý; lépe je být chudák nežli podvodník. | Na člověku se žádá, aby byl milosrdný; chudák je na tom lépe než lhář. |
| Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. | Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. |
| Kdo by vám ublížil, když budete horlivě konat dobro? | Kdo vám ublíží, budete-li horlit pro dobro? |
| Odmítej zlo a konej dobro, usiluj o pokoj a nechej se jím vést. | Vyhýbej se zlu a konej dobro, vyhledávej pokoj a usiluj o něj. |
| Pamatuj, Hospodine, na soucit svůj a na svou lásku, která je od věků. Nepřipomínej hříchy mých mladých dnů, ve své lásce však na mě pamatuj, Hospodine, pro svoji dobrotu! | Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti. Nepřipomínej si hříchy mého mládí, moje nevěrnosti, pamatuj na mě se svým milosrdenstvím pro svou dobrotivost, Hospodine. |
| Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší. | Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost. |
| Tak praví Hospodin: „Zastavte se na cestách, rozhlédněte se, ptejte se po stezkách pradávných: Kde je ta dobrá cesta? Po ní jděte a vaše duše najdou odpočinutí. Vy jste však řekli: ‚Nepůjdem!‘“ | Toto praví Hospodin: „Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti: Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid. Ale oni řekli: ‚Nepůjdeme.‘“ |
| Nepleťte se: „Špatné vztahy kazí mravy.“ | Neklamte se: ‚špatná společnost kazí dobré mravy.‘ |
| Spravedlnosti a právu tenkrát porozumíš, i poctivosti – všem stezkám ke štěstí. | Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, všemu, co zanechává dobré stopy. |
| On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe zvláštní lid, horlivý konat dobro. | On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích. |
| Neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě. | Žijte proto jako děti světla – ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda. |
| Pokud jde o ženy, ať se zdobí upraveným oděvem, cudně a rozumně, ne nápadnými účesy, zlatem, perlami nebo drahými róbami, ale dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se hlásí ke zbožnosti. | Rovněž ženy ať se oblékají slušně a zdobí se prostě a střízlivě, ne účesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty, nýbrž dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se rozhodly pro zbožný život. |
