| Hospodine, můj Bůh jsi ty, tebe vyvyšuji, tvé jméno velebím, neboť jsi věrně a jistě učinil divy, které jsi zdávna připravil. | Hospodine, ty jsi můj Bůh! Tebe budu vyvyšovat, vzdávat chválu tvému jménu, neboť činíš podivuhodné věci, tvé odvěké úradky jsou věrná pravda. |
| Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu, a on požehná tvému chlebu i tvé vodě. Z tvého středu odejmu nemoc. | Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu, a on požehná tvému chlebu a tvé vodě. Vzdálím od tebe nemoc. |
| Všechno, co dýchá, ať chválí Hospodina! Haleluja! | Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina! Haleluja. |
| Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali chvály Bohu a vězňové jim naslouchali. | Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. |
| Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě. | Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě. |
| Dobrořeč, duše má, Hospodinu a celé nitro mé jeho svatému jménu! | Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! |
| I kdyby nerozkvetl fíkovník a hrozny na vinicích nebyly, i kdyby zklamala plodnost olivy a pole nedala co jíst, i kdyby zmizely ovce z ohrady a dobytek zmizel ze stájí, já se však v Hospodinu budu veselit, budu šťastný v Bohu, svém Zachránci. | I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása. |
| Oslavujte Hospodina – je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky! | Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné. |
| Tvá je, Hospodine, velikost a síla, nádhera, velebnost a majestát! Vše na nebi i na zemi je, Hospodine, tvé panství a ty jsi hlava, jež převyšuje vše! | Hospodine, tvá je velikost a bohatýrská síla, skvělost, stálost a velebnost, všechno, co je na nebi a na zemi, je tvé. Hospodine, tvé je království, ty jsi vyvýšen nade vším jako hlava. |
| Ty jsi můj Bůh, tebe hledám, Bože, má duše žízní po tobě! Po tobě dychtí tělo mé jak suchá země prahnoucí po vodě. | Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. |
| Kéž se má ústa tvou chválou naplní, abych tě mohl celý den velebit! | Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji. |
| Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého potěšení! V každém našem soužení nás potěšuje, abychom ty, kdo mají jakékoli soužení, mohli povzbuzovat tímtéž potěšením, které jsme sami přijali od Boha. | Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha. |
| Jak jsi veliký, Hospodine, Pane můj! Nikdo není jako ty a není Boha kromě tebe, jak jsme vždy na vlastní uši slyšeli. | Vždyť jsi tak veliký, Hospodine Bože. Není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli. |
| Zpívejte Bohu, jeho jménu hrajte, Jezdci na oblacích cestu připravte – Hospodin je jeho jméno, před ním jásejte! Ochránce vdov, otec sirotků je Bůh ve svém svatém příbytku. | Prozpěvujte Bohu, pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin je jeho jméno, jásotem ho oslavujte. Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém. |
| Všechno je z něj, skrze něj a pro něj! Jemu buď sláva navěky! Amen. | Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen. |
| Pojďte a klaňme se, před ním padněme, Hospodin je náš Tvůrce, před ním klekněme! | Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil. |
| Lepší než život je láska tvá, mé rty tě proto budou opěvat. Budu tě chválit po dobu života a ve tvém jménu ruce pozvedat. | Tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. Proto ti dobrořečím po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. |
| Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana! | Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. |
| Když budete ke mně volat a přicházet ke mně s modlitbami, já vás vyslyším. | Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. |
| Jak je psáno: „Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé koleno přede mnou poklekne a každý jazyk se vyzná Bohu.“ | Neboť je psáno: ‚Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.‘ |
| Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte, jeho činy rozhlašujte mezi národy! | Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky. |
| Není svatého kromě Hospodina, ne, není nikdo jako ty, není skály, jako je náš Bůh! | Nikdo není svatý mimo Hospodina, není nikoho krom tebe, nikdo není skálou jako náš Bůh. |
| Své ruce k tobě vztahuji, žízním po tobě jak země bez vody! séla | Rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země. -Sela- |
| Hospodinu říkám: Jsi můj Pán, jediné dobro, které mám! | Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“ |
| Volal jsem k němu z plna hrdla a chválil ho svým jazykem. | Svými ústy jsem volával k němu, svým jazykem jsem ho vyvyšoval. |
