| Tvá je, Hospodine, velikost a síla, nádhera, velebnost a majestát! Vše na nebi i na zemi je, Hospodine, tvé panství a ty jsi hlava, jež převyšuje vše! | Hospodine, tvá je velikost a bohatýrská síla, skvělost, stálost a velebnost, všechno, co je na nebi a na zemi, je tvé. Hospodine, tvé je království, ty jsi vyvýšen nade vším jako hlava. |
| Hle, já jsem Bůh všeho stvoření. Je snad něco nad mé síly? | Hle, já jsem Hospodin, Bůh veškerého tvorstva. Je pro mne něco nemožného? |
| „Já jsem Alfa i Omega,“ praví Pán Bůh, který je, který byl a který přichází, ten Všemohoucí. | Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí. |
| U Boha přece není nic nemožné. | Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘. |
| Ve skrýši Nejvyššího kdo přebývá, ve stínu Všemohoucího bude spočívat. Hospodinu řeknu: „Jsi mé útočiště, můj hrad, můj Bůh, na něhož spoléhám!“ | Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“ |
| Ach, Hospodine, Pane můj! Ty jsi svou velikou mocí a vztaženou paží učinil nebe i zemi – pro tebe nic není nemožné! | Ach, Panovníku Hospodine, hle, ty jsi učinil nebesa i zemi svou velikou mocí a svou vztaženou paží. Tobě není nic nemožného. |
| Veliký je Hospodin, vší chvály hodný, jeho velikost nelze nikdy pochopit! | Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, jeho velikost nelze vyzpytovat. |
| Hospodine Bože zástupů, navrať nás, rozjasni nad námi svoji tvář, buď naše záchrana! | Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni! |
| Od tebe pochází bohatství a sláva, jenom ty sám vládneš nade vším. Ve tvé ruce je síla i moc, svou rukou posiluješ a dáváš velikost. | Bohatství a sláva pocházejí od tebe, ty panuješ nade vším, máš v rukou moc a bohatýrskou sílu, vyvýšení a utvrzení všeho je v tvých rukou. |
| Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu! | Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. |
| Králi věků, nesmrtelnému, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků! Amen. | Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen. |
| Hospodinova je země se vším, co je na ní, celý svět i s jeho obyvateli. | Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí. |
| Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu. | Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. |
| Závěrem, posilněte se v Pánu a v jeho nesmírné moci. | A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. |
| Zjevuje věci skryté v hlubinách, on ví, co leží v tmách, a světlo u něj přebývá. | Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. |
| Vy jste však z Boha, drazí, a zvítězili jste nad nimi. Ten, který je ve vás, je totiž větší než ten, který je ve světě. | Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě. |
| Ještě než mi přijde slovo na jazyk, ty už to, Hospodine, všechno víš! | Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno. |
| Sesílá bídu, dává hojnost, poníží a rovněž povýší. | Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje a též povyšuje. |
| Učiním je i celé okolí své hory požehnáním. V patřičný čas jim sešlu déšť; požehnání bude pršet jako průtrže! | Obdařím je i okolí svého pahorku požehnáním a v pravý čas sešlu vydatný déšť; budou to deště požehnání. |
| Abba, Otče, pro tebe je možné všechno. Odejmi ode mě tento kalich! Ať se však nestane má vůle, ale tvá. | Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš. |
| „Tak dobrá,“ řekl Hospodin satanovi. „Všechno, co má, ať je ve tvé moci. Jeho samotného se ale nedotkneš!“ A s tím satan od Hospodina odešel. | Hospodin na to satanovi odvětil: „Nuže, měj si moc nade vším, co mu patří, pouze na něho ruku nevztahuj.“ A satan od Hospodina odešel. |
