Tam pak začnete hledat Hospodina, svého Boha. Budeš-li jej hledat celým svým srdcem a celou svou duší, najdeš ho. | Odtamtud budete hledat Hospodina, svého Boha; nalezneš ho, budeš-li ho opravdu hledat celým svým srdcem a celou svou duší. |
Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život? | Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět? |
Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana. | Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. |
Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana! | Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. |
Tak praví Hospodin: „Zastavte se na cestách, rozhlédněte se, ptejte se po stezkách pradávných: Kde je ta dobrá cesta? Po ní jděte a vaše duše najdou odpočinutí. Vy jste však řekli: ‚Nepůjdem!‘“ | Toto praví Hospodin: „Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti: Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid. Ale oni řekli: ‚Nepůjdeme.‘“ |
Ježíš mu řekl: ‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ | On mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ |
Milovaný, především si přeji, abys ve všem prospíval a byl zdráv, tak jako prospívá tvá duše. | Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv – tak jako se dobře daří tvé duši. |
Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. | A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle. |
Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal. Chválím tě za tvá díla ohromná, za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš! | Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal. Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom. |
Budete mě hledat a najdete mě, když mě budete hledat celým srdcem. | Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. |
Ty jsi můj Bůh, tebe hledám, Bože, má duše žízní po tobě! Po tobě dychtí tělo mé jak suchá země prahnoucí po vodě. | Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. |
Dobrořeč, duše má, Hospodinu a celé nitro mé jeho svatému jménu! | Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! |
Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék. | Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. |
Spoléhám na Hospodina, spoléhám celou duší, v jeho slově skládám naději. | Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo. |
Mou duši, Hospodine, zachraňuj od lživých rtů a lstivých jazyků! | Hospodine, vysvoboď mě od zrádných rtů, od jazyka záludného. |
Hospodinův Zákon je dokonalý, život do duše navrací. Hospodinova svědectví jsou věrná, i prosté činí moudrými. | Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. |
Jen velmi pečlivě dodržujte přikázání a Zákon, jak vám přikázal Hospodinův služebník Mojžíš: Milujte Hospodina, svého Boha, choďte po všech jeho cestách a dodržujte jeho přikázání. Přimkněte se k němu a služte mu celým svým srdcem a celou svou duší. | Jen se usilovně snažte zachovávat přikázání a zákon, které vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, totiž milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a dbát na jeho přikázání, přimknout se k němu a sloužit mu z celého srdce a z celé duše. |
Radostně ti budou zpívat mé rty i moje duše, kterou jsi vykoupil. | Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená. |
Hle, já dnes odcházím, tak jako všichni lidé. Vězte tedy celým srdcem i duší, že ze všech těch dobrých slov, která vám řekl Hospodin, váš Bůh, ani jediné neselhalo. Všechna se vám splnila – neselhalo ani jediné z těch slov. | Hle, já nyní odcházím cestou všeho pozemského. Uznejte tedy celým srdcem a celou duší, že nezapadlo ani jedno ze všech dobrých slov, která o vás mluvil Hospodin, váš Bůh. Všechno se vám uskutečnilo, nezapadlo z toho jediné slovo. |
Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje. | Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá. |
Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář? | Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří? |
Ano, občerstvím duši znavených a duši chřadnoucích nasytím. | Občerstvím duši znavenou a každou duši tesknící ukojím. |