| Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! | Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě! |
| Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří? | Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář? |
| Propastná tůně na tůni volá v hukotu peřejí tvých, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne valí. | Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě. |
| Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého. | Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane – tak zní má modlitba k Bohu mého života! |
| Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. | Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana! |
