| Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. | Já sám přece vím, jak o vás přemýšlím, praví Hospodin. Mám v úmyslu váš prospěch, a ne neštěstí; chci vám dát budoucnost a naději. |
| Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. | Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana! |
| Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení. | Kdo ale v Hospodina doufají, ti nabývají nových sil: Vznášejí se jako na orlích perutích, běží a nejsou vyčerpáni, kráčí a nejsou znaveni. |
| Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. | Hospodin tě ochrání před vším zlým, tvou duši ochrání. Hospodin ochrání tvé vycházení i vcházení jak nyní, tak i navěky! |
| Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého. | Kéž vás tedy Bůh naděje naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, tak aby vaše naděje rostla mocí Ducha svatého stále víc a víc. |
| Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. | Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout. |
| A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. | A nejen to; chlubíme se i souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost, vytrvalost spolehlivost a spolehlivost naději. |
| Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme. | Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme. |
| A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska. | Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska. |
| Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo. | Ty jsi má skrýše a můj štít, tvé slovo je mou nadějí. |
| Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný. | Držme se neochvějné naděje, kterou vyznáváme – vždyť Ten, který dal zaslíbení, je věrný. |
| Buďte rozhodní a buďte udatného srdce, všichni, kdo čekáte na Hospodina! | Buďte silní a v srdci stateční, všichni, jichž nadějí je Hospodin! |
| Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme. | Když ale doufáme v to, co nevidíme, pak to trpělivě očekáváme. |
| Ale já budu vyhlížet k Hospodinu, čekat na Boha, který mě spasí. Můj Bůh mě vyslyší. | Já ale Hospodina vyhlížím, čekám na Boha – on mě zachrání, můj Bůh mě vyslyší! |
| Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života. | Dlouhé čekání unavuje srdce, naplněná touha je stromem života. |
| „Můj podíl je Hospodin,“ praví má duše, proto na něj čekám. | Můj úděl je Hospodin, říkám si, v něj složím svoji naději. |
| Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, každodenně skládám svou naději v tebe. | Veď mě a uč mě pravdě své, vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce, na tebe spoléhám každý den! |
| A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. | Tato naděje není klamná; vždyť Bůh do našich srdcí vylil svou lásku skrze Ducha svatého, jehož nám daroval. |
| Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme! | Kéž je s námi tvá láska, Hospodine, jako je v tobě naše naděje! |
| Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo. | Spoléhám na Hospodina, spoléhám celou duší, v jeho slově skládám naději. |
| Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. | Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám ve svém velikém milosrdenství daroval nový život, když vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých. Povolal nás k živé naději. |
| Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění. | Duch Panovníka Hospodina na mně spočívá, abych nesl dobré zprávy ubohým. Poslal mě ovázat srdce ztrápených, vyhlásit svobodu zajatým a propuštění spoutaným. |
| ‚A Pán, Kristus, budiž svatý‘ ve vašich srdcích. Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo by vás vyslýchal o naději, kterou máte. | Zasvěťte svá srdce Pánu Kristu a buďte připraveni podat odpověď každému, kdo se vás zeptá na důvod vaší naděje. |
| Bůh jim chtěl dát poznat, jak bohatá je sláva jeho tajemství mezi pohany: Je to Kristus mezi vámi, v něm máte naději na Boží slávu. | Jim, a to i mezi pohany, se Bůh rozhodl svěřit bohatství tohoto slavného tajemství: Kristus je ve vás! Ta naděje slávy! |
| Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni. | Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni. |
