| Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. | Hospodin tě ochrání před vším zlým, tvou duši ochrání. Hospodin ochrání tvé vycházení i vcházení jak nyní, tak i navěky! |
| Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. | Pečlivě dbejte na to, jak žijete: nechovejte se jako hlupáci, ale jako moudří lidé. Využívejte svěřený čas, protože doba je zlá. |
| Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku. | Hladina zrcadlí lidskou tvář, člověk zrcadlí srdce člověka. |
| Žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme. | Žijeme totiž vírou, a ne viděním. |
| Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte. | Cokoli děláte, čiňte to celou duší, jako Pánu, a ne lidem. Vězte, že vaší odplatou bude dědictví od Pána; a Pán, jemuž sloužíte, je Kristus. |
| Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím, najde život, spravedlnost a slávu. | Komu jde o spravedlnost a soucit, nalezne život, spravedlnost a slávu. |
| Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? | Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? |
| Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl. | I když mé tělo i srdce strádají, Bůh je má síla, můj podíl navěky! |
| Chceš-li milovat život a vidět dobré dny, zdržuj jazyk od zlého a rty od lstivých slov, odvrať se od zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj. | Vždyť: „Chce někdo prožít šťastný život, chce někdo okusit dobré dny? Takový ať chrání svůj jazyk před zlem, v jeho ústech ať není žádná lest. Ať odmítá zlo a koná dobro, usiluje o pokoj a nechá se jím vést.“ |
| Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. | Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas. |
| Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli. | Jsi přece má skála a má tvrz, pro své jméno mě veď a provázej. |
| Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život. | Především dobře chraň své srdce – právě z něj všechen život vychází. |
| Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. | Ukaž mi, Hospodine, cesty své, svým stezkám nauč mě. |
| A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. | Nenechte se formovat tímto světem – raději se nechte proměňovat obnovou své mysli, abyste dokázali poznat, co je Boží vůle – co je dobré, náležité a dokonalé. |
| Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“ | Ježíš jim odpověděl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mě, nebude nikdy žíznit.“ |
| Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. | Zůstávej v klidu před Hospodinem, trpělivě na něj vyčkávej. Nezlob se, když někdo slaví úspěch, když někdo provádí, co si umane. |
| Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů. | Dobro a láska mě budou provázet po všechny dny mého života, zůstávat budu v domě Hospodinově po dlouhý, věčný čas. |
| Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza. | Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje, na povídavé rty přijde záhuba. |
| Když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit. | Proto ti dnes přikazuji: Miluj Hospodina, svého Boha, kráčej po jeho cestách a zachovávej jeho přikázání, pravidla a zákony. Pak budeš žít a růst a Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit. |
| Neříkej: „Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?“ To není moudré, ptáš-li se na to. | Neříkej: Kde jsou ty staré dobré časy? Takové otázky není moudré klást. |
| Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo. | Kdo věří ve mne, z jeho nitra potečou řeky živé vody, jak praví Písmo. |
| V den dobrý užívej dobra a v den zlý si uvědom, že ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm. | V dobrý den užívej štěstí a ve zlý den si uvědom, že Bůh jej učinil tak jako ten druhý, aby si člověk nikdy nebyl jist, co skrývá budoucnost. |
| Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí. | Kdo se drží poučení, míří k životu, zabloudí ale, kdo nedbá na domluvu. |
| Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. | Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já – Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe. |
| Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána. | Usilujte o pokoj se všemi lidmi a o svatost, bez níž nikdo neuvidí Pána. |
