Biblické verše na téma starosti
- Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
- Neboj se, vždyť já jsem s tebou,
nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh.
Dodám ti odvahu, pomocí ti budu,
budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti. - Všechnu ‚svou starost vložte na něj‘, neboť mu na vás záleží.
- Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
- Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.
- Když v mém nitru roste neklid,
naplní mě útěcha tvá potěšením. - Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
- Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!
- Obavy lidské srdce tíží,
ale dobré slovo vrací radost. - Neboť kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře,
a čím víc vědění, tím víc bolesti. - Před sebou máš, Panovníku, všechny moje tužby
a můj nářek utajen ti není. - Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Život je víc než pokrm a tělo než oděv.
- Hoře si ze srdce vykliď
a drž si od těla zlo,
vždyť mládí a úsvit jsou pomíjivé. - Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo.
- Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.
- U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody.
- A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“
- Tu Jób povstal, roztrhl svou řízu a oholil si hlavu.
Potom padl k zemi, klaněl se a pravil:
„Z života své matky jsem vyšel nahý,
nahý se tam vrátím.
Hospodin dal, Hospodin vzal;
jméno Hospodinovo buď požehnáno.“ - Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci!
- Já vím, že můj Vykupitel je živ
a jako poslední se postaví nad prachem. - Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt.
