Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe!‘ Většího přikázání nad tato dvě není. | Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Žádné přikázání není důležitější než tato dvě. |
Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní. | Konečně, buďte všichni svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní. |
Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého! | Nikomu ať nejde o vlastní prospěch, ale o prospěch toho druhého. |
Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte. | Povzbuzujte se tedy a posilujte se navzájem tak jako dosud. |
Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův. | Neste břemena jedni druhých – tak naplníte Kristův zákon. |
Bratrská láska ať trvá; s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud – tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly. | Bratrská láska ať zůstává. Nezapomínejte na pohostinnost – díky ní někteří nevědomky hostili anděly! |
Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého! | Celý Zákon je totiž obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ |
Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci. | Chovejte se k lidem přesně tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám. Právě v tom spočívá Zákon i Proroci. |
V ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. | Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe. |
Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu. | Ale každý se snažme vyhovět bližnímu. Usilujme o prospěch a posílení druhých. |
A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry. | Dokud je čas, prokazujme dobro všem, a zvláště členům rodiny víry. |
Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení. | Přestaňme proto soudit jedni druhé. Raději posuďte, jak bratra ničím neurazit a nepohoršit. |
Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. | Buďte mezi sebou snášenliví, a má-li někdo k někomu výhrady, odpouštějte si navzájem. Tak jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. |
Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. | Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. |
Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy. | Jednat dobře se naučte! Prosazujte spravedlnost, podpořte utlačovaného, zjednejte sirotkovi právo a zastaňte se vdov! |
Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona. | Láska bližnímu nikdy neublíží – proto je naplněním Zákona láska. |
Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž. | Chceš-li však někoho soudit, člověče, věz, že sám nemáš výmluvu, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe – vždyť sám děláš to, co soudíš! |
Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů. | Především si ale zachovejte vzájemnou lásku, vždyť „láska přikryje množství hříchů.“ |
Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme. | Kéž Pán bohatě rozhojní vaši lásku k sobě navzájem i ke všem lidem stejně jako naši lásku k vám. |
Vždyť přikázání ‚nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš‘ a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.‘ | Vždyť přikázání „Necizolož, nezabíjej, nekraď, nezáviď“ a všechna ostatní jsou shrnuta ve větě: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ |
Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. | Milujte se navzájem bratrskou láskou, projevujte si navzájem uctivost. |
Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného. | Kdo není oddaný svému příteli, úctu k Všemohoucímu opouští. |
Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali. | To je to poselství, které jste slyšeli od počátku: Milujme jedni druhé. |
Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. | Někdo si cení jednoho dne nad jiné, pro někoho je den jako den. Každý ať je přesvědčen o vlastním názoru. |
Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa. | Čistá a ryzí zbožnost před Bohem a Otcem je toto: pomáhat sirotkům a vdovám v jejich nouzi a chránit se před špínou světa. |