| Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa. | Úcta k Hospodinu je nenávist ke zlu. Pýchu a povýšenost, zlé způsoby a pokrytecká ústa nesnáším. |
| Když máme taková zaslíbení, moji nejmilejší, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha a přiveďme k cíli své posvěcení v bázni Boží. | Milovaní, když tedy máme taková zaslíbení, očistěme se od každé poskvrny těla i ducha a posvěcujme se v bázni Boží. |
| Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať. To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem. | Sám sebe neměj za moudrého, cti Hospodina a vyvaruj se zla! To přinese tvému tělu zdraví, celé tvé nitro to občerství. |
| Ale oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství. | Hospodinův zrak patří těm, kdo ho ctí, on hledí na ty, kdo v jeho lásku doufají. |
| Pokoru doprovází bázeň před Hospodinem, bohatství, sláva a život. | Výsledkem pokory a úcty k Hospodinu je bohatství, sláva a život. |
| Nyní tedy, Izraeli, co od tebe požaduje Hospodin, tvůj Bůh? Jen aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, abys dbal na Hospodinova přikázání a nařízení, která ti dnes udílím, aby s tebou bylo dobře. | Nyní tedy, Izraeli – co od tebe Hospodin, tvůj Bůh, žádá? Jen to, abys ctil Hospodina, svého Boha, kráčel po všech jeho cestách a miloval jej. Chce, abys sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší a abys zachovával Hospodinova přikázání a ustanovení, která ti dnes udílím pro tvé dobro. |
| Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách! | Blaze každému, kdo Hospodina ctí, tomu, kdo kráčí jeho cestami! |
| Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. | Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží. |
| Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid. | Lepší je málo s úctou k Hospodinu než velké poklady s neklidem. |
| Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci. | Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá. |
| Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí. | Zde je souhrn všeho, co jsi slyšel: Měj bázeň před Bohem a plň jeho přikázání – vždyť to je pro člověka vším. |
| Hospodina, svého Boha, budete následovat a jeho se budete bát, budete dbát na jeho přikázání a poslouchat ho, jemu budete sloužit a k němu se přimknete. | Hospodina, svého Boha, následujte, jeho ctěte, jeho přikázání zachovávejte, jeho poslouchejte, jemu služte a k němu se přimkněte. |
| Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích. Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci. | Vám, ctitelům mého jména, však vyjde slunce spravedlnosti a v jeho paprscích bude uzdravení. Vyrazíte a budete dovádět jako telátka vypuštěná z maštale. |
| Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům. | A že se ty porodní báby bály Boha, dal jim rodiny. |
| Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora. | Školou moudrosti je úcta k Hospodinu; slávu předchází pokora. |
| Haleluja. Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních! | Haleluja! Blaze člověku, který Hospodina ctí a jeho přikázání si velmi oblíbil! |
| Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost. | Klíčem k moudrosti je úcta k Hospodinu, v poznání Svatého je rozumnost. |
| Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy! | Úcta k Hospodinu je klíčem k moudrosti! Všichni, kdo to plní, jsou velmi rozumní – jeho chvála navždy obstojí! |
| Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest. | Každému dávejte, co jste povinni: komu daň, tomu daň, komu clo, tomu clo, komu vážnost, tomu vážnost, komu čest, tomu čest. |
| Kéž mají stále takové srdce, aby se mě báli po všechny dny a dbali na všechny mé příkazy, aby se jim i jejich synům vždycky vedlo dobře. | Kéž by jen měli takové srdce, aby mne po všechny dny ctili a zachovávali všechna má přikázání, aby se jim i jejich dětem navěky vedlo dobře! |
| Bůh nám dává svoje požehnání. Nechť se ho bojí všechny dálavy země! | Bůh kéž nám požehná, kéž ho ctí každý světa kraj! |
| Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného. | Kdo není oddaný svému příteli, úctu k Všemohoucímu opouští. |
| Hospodine, ukaž mi svou cestu, budu žít podle tvé pravdy, soustřeď mou mysl na bázeň tvého jména. | Svou cestu, Hospodine, ukaž mi, abych se držel tvé věrnosti. Mé srdce ať se soustředí, abych tvé jméno ctil! |
| Proto budeš dbát na přikázání Hospodina, svého Boha, chodit po jeho cestách a jeho se bát. | Zachovávej přikázání Hospodina, svého Boha, choď po jeho cestách a cti jej. |
| A tak církev v celém Judsku, Galileji a Samaří měla klid, vnitřně i navenek rostla, žila v bázni Páně a vzrůstala počtem, protože ji Duch svatý posiloval. | Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly. |
