| Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě! | Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! |
| Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář? | Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří? |
| Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě. | Propastná tůně na tůni volá v hukotu peřejí tvých, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne valí. |
| Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane – tak zní má modlitba k Bohu mého života! | Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého. |
| Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana! | Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. |
