A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra. | Máme tedy od něj toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i bratra. |
Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí. | Hřích už nebude vaším pánem, protože nejste pod Zákonem, ale pod milostí. |
Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání. | Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání. |
Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří. | Kristus je totiž završením Zákona, aby byl ospravedlněn každý, kdo věří. |
Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: ‚Nepožádáš!‘ | Co na to řekneme? Že Zákon je hřích? V žádném případě! Avšak nebýt Zákona, nebyl bych hřích poznal. Například o dychtivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nedychti!“ |
Dbej na to, co ti svěřil Hospodin, tvůj Bůh: Choď po jeho cestách a dodržuj jeho nařízení a přikázání, jeho práva a svědectví, jak jsou zapsána v zákoně Mojžíšově, a tak budeš mít úspěch ve všem, co budeš konat, ať se obrátíš kamkoli. | A zachovávej, co ti svěřil Hospodin, tvůj Bůh. Choď po jeho cestách, dodržuj jeho ustanovení, přikázání, pravidla i svědectví zapsaná v Mojžíšově zákoně, aby se ti dařilo vše, co podnikneš, všude, kam se obrátíš. |
Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona. | Onou zbraní smrti je hřích a silou hříchu je Zákon. |
Vždyť přikázání ‚nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš‘ a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.‘ | Vždyť přikázání „Necizolož, nezabíjej, nekraď, nezáviď“ a všechna ostatní jsou shrnuta ve větě: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ |
Nesuďte, abyste nebyli souzeni. | Nesuďte, abyste nebyli souzeni. |
Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne. | Moudré srdce přijímá přikázání, žvanivý hlupák špatně dopadne. |
Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj Zákon, o nic neklopýtnou. | Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír, žádné překážky je nesrazí! |
Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona. | Láska bližnímu nikdy neublíží – proto je naplněním Zákona láska. |
Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon. | Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem! |
Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky. | Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem. |
Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí. | Zde je souhrn všeho, co jsi slyšel: Měj bázeň před Bohem a plň jeho přikázání – vždyť to je pro člověka vším. |
Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná. | Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně. |
Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit, cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe. | ‚Nezabíjej, necizolož, nekraď, nelži, cti otce i matku‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘ |
Kdo zachovává přikázání, střeží svůj život, zemře, kdo jeho cestami zhrdá. | Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši; komu je lhostejné, jak žije, zahyne. |
Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat. | Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat. |
Budiž vám tedy známo, bratří, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění všech hříchů, a to i těch, jichž vás nemohl zprostit Mojžíšův zákon. Ale v něm je ospravedlněn každý, kdo věří. | Bratři, oznamuji vám, že skrze něj se vám zvěstuje odpuštění hříchů. Skrze něj je každý věřící ospravedlněn od všeho, od čeho vás Mojžíšův zákon ospravedlnit nemohl. |
Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona. | Každý, kdo páchá hřích, páchá zločin, vždyť hřích je zločin! |
Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. | A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši. Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti. |
Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha. | Kdo dodržuje jeho přikázání, zůstává v něm a on zas v něm. A jak můžeme vědět, že v nás zůstává? Podle Ducha, kterého nám dal. |
My jsme od narození Židé, a ne ‚hříšní pohané‘, víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona ‚nebude nikdo ospravedlněn‘. | I když jsme rodilí Židé, žádní hříšní pohané, víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní! |
Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje. Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj. | Nezapomeň, co jsem tě učil, synu, v srdci opatruj, co jsem ti přikázal; dlouhé dny, léta života ti to přidá, zajistí ti to klid a mír. |
Biblický verš dne
Obraťte se, když vám domlouvám.Hle, nechám na vás proudit svého ducha,
uvedu vám ve známost svá slova.