Nezapomeň, co jsem tě učil, synu, v srdci opatruj, co jsem ti přikázal; dlouhé dny, léta života ti to přidá, zajistí ti to klid a mír. | Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje. Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj. |
Láska a věrnost ať tě neopouští, připoutej si je k hrdlu, vyryj do srdce! Přízně a uznání tehdy dojdeš před zrakem lidí i před Bohem. | Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce. Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských. |
Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost. Na každém kroku snaž se jej poznávat, on sám tvé stezky urovná. | Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky. |
Sám sebe neměj za moudrého, cti Hospodina a vyvaruj se zla! To přinese tvému tělu zdraví, celé tvé nitro to občerství. | Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať. To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem. |
Uctívej Hospodina vším, co ti patří, tím nejlepším ze vší své úrody. | Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody! |
Hospodinovo poučení, synu, neodmítej, když tě napravuje, nezoufej; Hospodin kárá, koho miluje, jak otec syna, jehož má v oblibě. | Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, neprotiv se jeho domlouvání. Vždyť Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec synu, v němž nalezl zalíbení. |
Blaze člověku, jenž nalezl moudrost, blaze člověku, jenž získal rozvahu! | Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti. |
Neodpírej dobrodiní těm, kdo je potřebují, když je v tvé moci něco učinit. | Neodpírej dobrodiní těm, kteří je potřebují, je-li v tvé moci je prokázat. |
Nezáviď člověku, jenž páchá násilí, nesdílej žádnou z jeho cest. Hospodinu se hnusí každý zvrhlík, s upřímnými však sdílí svá tajemství. | Nezáviď násilníkovi, žádnou z jeho cest si nezvol. Neboť Hospodin má neupřímného v ohavnosti, s přímými však je v důvěrném obecenství. |