Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek,
od prosazování svých zálib v můj svatý den,
nazveš-li den odpočinku rozkošným,
svatý den Hospodinův přeslavným,
budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest,
že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči,
tu nalezneš rozkoš v Hospodinu
„a já ti dovolím jezdit po posvátných návrších země
a z dědictví tvého otce Jákoba tě budu živit.“
Tak promluvila Hospodinova ústa.
od prosazování svých zálib v můj svatý den,
nazveš-li den odpočinku rozkošným,
svatý den Hospodinův přeslavným,
budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest,
že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči,
tu nalezneš rozkoš v Hospodinu
„a já ti dovolím jezdit po posvátných návrších země
a z dědictví tvého otce Jákoba tě budu živit.“
Tak promluvila Hospodinova ústa.
Když se tvá noha vyhne sobotě,
aby sis v můj svatý den nedělal, co chceš,
když budeš sobotu nazývat svým blahem,
Hospodinovým svatým a slavným dnem,
a budeš ji slavit tak, že upustíš od svých cest,
aby sis nedělal, co chceš,
a s řečmi přestaneš,
tehdy v Hospodinu rozkoš nalezneš
a já tě dovedu na výšiny země,
abys užíval dědictví svého otce Jákoba.
Tak promluvila ústa Hospodinova.
aby sis v můj svatý den nedělal, co chceš,
když budeš sobotu nazývat svým blahem,
Hospodinovým svatým a slavným dnem,
a budeš ji slavit tak, že upustíš od svých cest,
aby sis nedělal, co chceš,
a s řečmi přestaneš,
tehdy v Hospodinu rozkoš nalezneš
a já tě dovedu na výšiny země,
abys užíval dědictví svého otce Jákoba.
Tak promluvila ústa Hospodinova.
