| Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce. | Tupec nijak nestojí o rozumnost – chce jen vyklopit, co má na srdci. |
| Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku. | Tupcova ústa spěchají k hádkám, jeho rty po výprasku volají. |
| Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob. | Pomluvy se tváří jako pamlsky, hluboko do nitra ale padají. |
| Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu. | Hospodinovo jméno je pevnou věží; spravedlivý se uchýlí do jeho bezpečí. |
| Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba. | Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, nepřekonatelnou zdí je v jeho představách. |
| Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. | Pýcha předchází pád, slávu předchází pokora. |
| Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům. | Dar otvírá člověku dveře, i před velikány jej přivede. |
| V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů. | Jazyk má moc nad smrtí i životem, kdo rádi mluví, jedí jeho ovoce. |
| Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení. | Kdo našel manželku, ten našel štěstí, Hospodin jej svou přízní obdařil. |
| Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr. | Jsou tací přátelé, co jsou jen ke škodě; bližší než bratr je ale ten, který miluje. |
Biblický verš dne
Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine,Panovníku, vyslyš můj hlas!
Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby.