- Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid.
- Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha.
- Než se hory zrodily,
než vznikl svět a země,
od věků na věky jsi ty, Bože. - Pevná věž je Hospodinovo jméno,
k němu se uteče spravedlivý jak do hradu. - A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.
- Bůh nám dává svoje požehnání.
Nechť se ho bojí všechny dálavy země! - Dbejte na mé příkazy a jednejte podle nich. Já jsem Hospodin.
- Kdo je Bůh krom Hospodina,
kdo je skála, ne-li Bůh náš! - Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty!
- I lvíčata strádají a hladovějí,
ale nic dobrého nechybí těm, kdo se dotazují Hospodina. - A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.
- Jako laň dychtí po bystré vodě,
tak dychtí duše má po tobě, Bože! - Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“
- A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci.
- Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.
- Ale oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství. - A k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával:
Ježíš Kristus jest Pán. - Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha.
- Ty, Hospodine, budeš trůnit věčně,
tvůj trůn přetrvá všechna pokolení. - Bůh není člověk, aby lhal,
ani lidský syn, aby litoval.
Zdali řekne, a neučiní,
promluví, a nedodrží? - Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat.
- Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem,
stvořil ho, aby byl obrazem Božím,
jako muže a ženu je stvořil. - Může se někdo skrýt ve skrýších
a já ho neuvidím? je výrok Hospodinův.
Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův. - Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem,
lidu, jejž si zvolil za dědictví. - Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží.
