| Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. | Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. |
| Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. | Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je. |
| Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. | Slyš, Izraeli: Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný! Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. |
| Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí. | Hospodinova je země se vším, co je na ní, celý svět i s jeho obyvateli. |
| A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ | Uslyšel jsem mocný hlas z trůnu: „Hle, Boží stánek s lidmi: bude bydlet s nimi a oni budou jeho lid; Bůh sám bude s nimi a bude jejich Bohem. On jim setře každou slzu z očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už nikdy nebude; neboť minulé věci pominuly.“ |
| Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem. | Bůh je věrný. On sám vás povolal ke společenství se svým Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem! |
| Může se někdo skrýt ve skrýších a já ho neuvidím? je výrok Hospodinův. Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův. | Může se někdo tak dobře skrýt, že bych ho neviděl? praví Hospodin. Já přece naplňuji nebe i zem! praví Hospodin. |
| Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. | Z tebe se raduji, pro tebe jásám, tvému jménu, Nejvyšší, chci zazpívat! |
| Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. | Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem. |
| Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. | Zjevuje věci skryté v hlubinách, on ví, co leží v tmách, a světlo u něj přebývá. |
| Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha. | Každý ať se podřizuje vládnoucí moci. Veškerá moc je totiž od Boha, takže současné vlády jsou zřízeny od Boha. |
| Dbejte na mé příkazy a jednejte podle nich. Já jsem Hospodin. | Zachovávejte má přikázání a plňte je. Já jsem Hospodin. |
| I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ | Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi.“ |
| Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží. | Nám to však Bůh zjevil skrze Ducha, neboť Duch zkoumá všechny věci, i Boží hlubiny. |
| Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná. | Náš Bůh je přece na nebi, cokoli chce, to učiní! |
| Opět posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi pronárody, jméno, které jste vy uprostřed nich znesvětili. I poznají pronárody, že já jsem Hospodin, je výrok Panovníka Hospodina, až na vás ukáži před jejich očima svou svatost. | Posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi národy, jméno, které jste mezi nimi znesvětili. Tehdy národy poznají, že já jsem Hospodin – až na vás před jejich očima prokážu, jak jsem svatý, praví Panovník Hospodin. |
| Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘. | Jednu věc si uvědomte, milovaní: u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. |
| Avšak Všemocného nenajdeme. Je vznešený v síle, ale soudem a přísnou spravedlností nechce pokořovat. | Všemohoucí je nám nedosažitelný; v moci a soudu je veliký, bohatý ve spravedlnosti, nečiní příkoří. |
| Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš! | Kdo by byl Bohem kromě Hospodina? Kdo by byl skalou, ne-li náš Bůh? |
| Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů. | Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů. |
| Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka. | Před tebou přece tisíc let uplyne jako včerejšek, jak noční hodina! |
| On buduje stupně svého domu na nebesích, nad zemí zakládá svou klenbu. On povolává mořské vody a vylévá je na tvář země. Jeho jméno je Hospodin. | Ten, který si staví v nebi komnaty a svoji klenbu založil na zemi, ten, který přivolává mořské vody a vylévá je na zemi, má jméno Hospodin. |
| A milovat jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc než přinášet Bohu oběti a dary. | A milovat ho celým srdcem, celým rozumem a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe – to je nade všechny zápaly a oběti. |
| A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ | Vtom se z nebe ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“ |
| Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. | Ty věříš, že je jediný Bůh? Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni – a třesou se! |
