- Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.“
- Já, já jsem váš utěšitel.
Proč se tedy bojíš
člověka, jenž umírá, lidského syna,
který je jak tráva? - Kdyby se proti mně položilo vojsko,
mé srdce nepocítí bázeň,
kdyby proti mně i bitva vzplála,
přece budu doufat. - Jak nesmírná je tvoje dobrotivost,
kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí,
a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají,
před zraky všech lidí. - A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle.
- Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. Ano i vlasy na vaší hlavě jsou všecky spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.
- Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.“
- Bohatstvím se člověk může vyplatit,
kdežto chudý vyhrožování neslýchá. - To, čím se řídí národy,
je pouhý přelud,
dřevo poražené v lese,
výrobek přitesaný řemeslnou rukou.
Krášlí jej stříbrem a zlatem,
hřebíky a kladivy upevňují,
aby to nebylo vratké.
Jsou jako strašák v okurkovém poli.
Nemluví, musí se nosit,
sami neudělají ani krok.
Nebojte se jich, nemohou udělat nic zlého
ani dobrého.
