| Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol, tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy. | Jako máme v jednom těle mnoho údů, ale všechny údy nemají stejný úkol, tak i nás je mnoho, ale v Kristu jsme jedno tělo a jako jednotlivé údy patříme k sobě navzájem. |
| Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása. -Sela- | Požehnán buď Pán, jenž každý den nás nese, požehnán buď Bůh, náš Spasitel! séla |
| Avšak Bůh mi poskytuje pomoc, Panovník je s těmi, kdo mě podpírají. | Pohleďte, můj pomocník je Bůh, můj Pán mě drží naživu! |
| Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost! | Spoléhám na tebe, Hospodine, kéž nejsem nikdy zahanben, pro svoji spravedlnost zachraň mě! |
| Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi zvedáš hlavu. | Ty však, Hospodine, jsi okolo mě štít, ty, Slávo má, mou hlavu povznášíš. |
| On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná. | On sám vše dělá včas a krásně a lidem vložil věčnost do srdce, člověk však nevystihne Boží dílo od počátku až do konce. |
| Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas! Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby. | Z hlubin, Hospodine, volám tě, Pane můj, prosím vyslyš mě, k mým prosbám nakloň uši své! |
| Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje a též povyšuje. | Sesílá bídu, dává hojnost, poníží a rovněž povýší. |
| V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání! -Sela- | Hospodinovo je vítězství, na tvém lidu tvé požehnání. séla |
| Tu Jób povstal, roztrhl svou řízu a oholil si hlavu. Potom padl k zemi, klaněl se a pravil: „Z života své matky jsem vyšel nahý, nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno.“ | Nato Job vstal, roztrhl svůj plášť a oholil si hlavu. Potom padl na zem a klaněl se: „Nahý jsem vyšel z lůna své matky, nahý se k ní zas navrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal. Ať je požehnáno jméno Hospodin!“ |
| Náš denní chléb dej nám dnes. | Dej nám i dnes náš denní chléb. |
| Pak budu moci z vůle Boží k vám přijít s radostí a najít mezi vámi chvíli odpočinku. | Dá-li Bůh, s radostí pak přijdu k vám a odpočinu si mezi vámi. |
| Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná. | Náš Bůh je přece na nebi, cokoli chce, to učiní! |
| Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu. | Petr byl takto hlídán ve vězení, ale církev se za něj vroucně modlila k Bohu. |
| Měli pastvy do sytosti. Nasytili se a jejich srdce zpyšnělo, zapomněli na mě. | Nakrmili se dosyta, nasytili se a jejich srdce zpyšněla; zapomněli na mě dočista. |
| Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. | Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha. |
| Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot. | Ty, Hospodine, rozsvěcíš mou svíci, můj Bůh mi září v tmách. |
| Rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země. -Sela- | Své ruce k tobě vztahuji, žízním po tobě jak země bez vody! séla |
