| Nyní tedy, Izraeli – co od tebe Hospodin, tvůj Bůh, žádá? Jen to, abys ctil Hospodina, svého Boha, kráčel po všech jeho cestách a miloval jej. Chce, abys sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší a abys zachovával Hospodinova přikázání a ustanovení, která ti dnes udílím pro tvé dobro. | Nyní tedy, Izraeli, co od tebe požaduje Hospodin, tvůj Bůh? Jen aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, abys dbal na Hospodinova přikázání a nařízení, která ti dnes udílím, aby s tebou bylo dobře. |
| Blaze plačícím, neboť budou potěšeni. | Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. |
| Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebesích! | Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů. |
| Blaze národu, jehož Bůh je Hospodin, lidu, jenž vyvolil za své dědictví! | Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem, lidu, jejž si zvolil za dědictví. |
| Jazyk má moc nad smrtí i životem, kdo rádi mluví, jedí jeho ovoce. | V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů. |
| Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem. | Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky. |
| Ty přece, Hospodine, žehnáš spravedlivému, svou přízní jej obklopuješ jako pancířem. | Spravedlivému, Hospodine, žehnáš, jako pavézou ho obklopuješ přízní. |
| Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. | Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. |
| Rozjasni svou tvář nad svým služebníkem, pro svoji lásku zachraň mě! | Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň. |
| Zdravý úsudek on pro upřímné chová, štítem je pro ty, kdo žijí poctivě. | Pro přímé má pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně. |
| Slyš, synu můj, mé výroky přijmi, léta života se ti prodlouží. | Slyš, můj synu, přijmi mé výroky, živ budeš mnoho let. |
| Na poctivého se vzpomíná s požehnáním, jméno darebáků ale zavání. | Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví. |
| Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání. Bratři moji, tak to nemá být! | Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji. |
| Poučný žalm Davidův. Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny a jehož hříchy jsou přikryty. | Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt. |
| Prosím, Hospodine, zachraň nás, prosím, Hospodine, dej nám zdar! Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu! Žehnáme vám z Hospodinova domu! | Prosím, Hospodine, pomoz! Prosím, Hospodine, dopřej zdaru! Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu. Žehnáme vám z Hospodinova domu. |
| Co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ, co je lidský tvor, že o něj pečuješ? | Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? |
| Potom je odvedl až k Betanii. Zvedl ruce, aby jim požehnal, a zatímco jim žehnal, začal se jim vzdalovat, jak byl unášen vzhůru do nebe. | Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe. |
| Jestliže neposlechnete a nerozhodnete se vzdávat čest mému jménu, praví Hospodin zástupů, sešlu na vás prokletí a prokleji i vaše žehnání. A už jsem je také proklel, protože jste si to nevzali k srdci. | Jestliže neposlechnete a nevezmete si k srdci, že máte oslavovat mé jméno, praví Hospodin zástupů, stihnu vás kletbou a vaše žehnání prokleji. A již jsem je proklel, neboť si to k srdci neberete. |
| Jestliže budete následovat má pravidla a zachovávat má přikázání a plnit je, dám vám vydatné deště ve správný čas, takže země vydá svou úrodu a stromy v sadu vydají své ovoce. | Jestliže se budete řídit mými nařízeními, dbát na má přikázání a plnit je, dám vám ve vhodném čase vydatné deště, země vydá svůj výnos a stromoví na poli ponese ovoce. |
| Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka. | Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymažou vaše jméno jako proklaté pro Syna člověka. |
| A že se ty porodní báby bály Boha, dal jim rodiny. | Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům. |
| Když se Job modlil za své přátele, Hospodin mu navrátil vše, co ztratil, a dal Jobovi dvakrát více, než co měl dřív. | Hospodin také změnil Jóbův úděl, poté co se modlil za své přátele, a dal mu všeho dvojnásob, než míval. |
| ‚Tvé símě rozmnožím jako hvězdy na nebi. Tvému semeni dám všechny tyto země a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy na zemi.‘ To proto, že Abraham uposlechl můj hlas a zachoval, co jsem mu svěřil – má přikázání, má ustanovení a má ponaučení. | ‚Tvé potomstvo rozmnožím jako nebeské hvězdy; tvému potomstvu dám všechny tyto země. V tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země.‘ To proto, že Abraham uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony. |
| Jak blaze je člověku, jehož kárá Bůh! Trestu Všemohoucího se nezpěčuj! | Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá; kázeň Všemocného neodmítej. |
| Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život.“ | Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium, aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.“ |
