| A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši. Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti. | Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. |
| Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha. | Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. |
| Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji. | Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. |
| Ti, kdo žijí v těle, se tedy Bohu líbit nemohou. | Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu. |
| Přebývá-li ve vás Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak Ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla svým Duchem, který ve vás přebývá. | Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá. |
| Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny. | Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. |
| Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli. Naopak, přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče! | Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! |
| Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. | Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. |
| Mám totiž za to, že naše nynější utrpení nejsou srovnatelná se slávou, která se na nás má zjevit. | Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena. |
| Všechno stvoření s toužebným očekáváním vyhlíží zjevení Božích synů. | Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. |
| Když ale doufáme v to, co nevidíme, pak to trpělivě očekáváme. | Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme. |
| Právě tak nám také Duch pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás. | Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. |
| Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté. | Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. |
| Víme, že těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému – totiž těm, které povolal podle svého záměru. | Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. |
| Co na to řekneme? Když je Bůh s námi, kdo proti nám!? | Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? |
| Neušetřil svého vlastního Syna, ale vydal ho za nás za všechny; jak by nám s ním tedy nedaroval i všechno ostatní? | On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko? |
| Co nás oddělí od Kristovy lásky? Snad soužení, úzkost nebo pronásledování, hlad, nahota, nebezpečí nebo meč? | Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? |
| V tom všem ale skvěle vítězíme skrze Toho, který nás miluje! | Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. |
| Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu! | Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. |
