Hospodine, ty jsi můj Bůh! Tebe budu vyvyšovat, vzdávat chválu tvému jménu, neboť činíš podivuhodné věci, tvé odvěké úradky jsou věrná pravda. | Hospodine, můj Bůh jsi ty, tebe vyvyšuji, tvé jméno velebím, neboť jsi věrně a jistě učinil divy, které jsi zdávna připravil. |
Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu, a on požehná tvému chlebu a tvé vodě. Vzdálím od tebe nemoc. | Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu, a on požehná tvému chlebu i tvé vodě. Z tvého středu odejmu nemoc. |
Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina! Haleluja. | Všechno, co dýchá, ať chválí Hospodina! Haleluja! |
Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. | Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali chvály Bohu a vězňové jim naslouchali. |
Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě. | Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě. |
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! | Dobrořeč, duše má, Hospodinu a celé nitro mé jeho svatému jménu! |
I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása. | I kdyby nerozkvetl fíkovník a hrozny na vinicích nebyly, i kdyby zklamala plodnost olivy a pole nedala co jíst, i kdyby zmizely ovce z ohrady a dobytek zmizel ze stájí, já se však v Hospodinu budu veselit, budu šťastný v Bohu, svém Zachránci. |
Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné. | Oslavujte Hospodina – je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky! |
Hospodine, tvá je velikost a bohatýrská síla, skvělost, stálost a velebnost, všechno, co je na nebi a na zemi, je tvé. Hospodine, tvé je království, ty jsi vyvýšen nade vším jako hlava. | Tvá je, Hospodine, velikost a síla, nádhera, velebnost a majestát! Vše na nebi i na zemi je, Hospodine, tvé panství a ty jsi hlava, jež převyšuje vše! |
Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. | Ty jsi můj Bůh, tebe hledám, Bože, má duše žízní po tobě! Po tobě dychtí tělo mé jak suchá země prahnoucí po vodě. |
Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji. | Kéž se má ústa tvou chválou naplní, abych tě mohl celý den velebit! |
Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha. | Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého potěšení! V každém našem soužení nás potěšuje, abychom ty, kdo mají jakékoli soužení, mohli povzbuzovat tímtéž potěšením, které jsme sami přijali od Boha. |
Vždyť jsi tak veliký, Hospodine Bože. Není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli. | Jak jsi veliký, Hospodine, Pane můj! Nikdo není jako ty a není Boha kromě tebe, jak jsme vždy na vlastní uši slyšeli. |
Prozpěvujte Bohu, pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin je jeho jméno, jásotem ho oslavujte. Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém. | Zpívejte Bohu, jeho jménu hrajte, Jezdci na oblacích cestu připravte – Hospodin je jeho jméno, před ním jásejte! Ochránce vdov, otec sirotků je Bůh ve svém svatém příbytku. |
Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen. | Všechno je z něj, skrze něj a pro něj! Jemu buď sláva navěky! Amen. |
Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil. | Pojďte a klaňme se, před ním padněme, Hospodin je náš Tvůrce, před ním klekněme! |
Tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. Proto ti dobrořečím po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. | Lepší než život je láska tvá, mé rty tě proto budou opěvat. Budu tě chválit po dobu života a ve tvém jménu ruce pozvedat. |
Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. | Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana! |
Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. | Když budete ke mně volat a přicházet ke mně s modlitbami, já vás vyslyším. |
Neboť je psáno: ‚Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.‘ | Jak je psáno: „Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé koleno přede mnou poklekne a každý jazyk se vyzná Bohu.“ |
Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky. | Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte, jeho činy rozhlašujte mezi národy! |
Nikdo není svatý mimo Hospodina, není nikoho krom tebe, nikdo není skálou jako náš Bůh. | Není svatého kromě Hospodina, ne, není nikdo jako ty, není skály, jako je náš Bůh! |
Rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země. -Sela- | Své ruce k tobě vztahuji, žízním po tobě jak země bez vody! séla |
Nyní tedy já, Nebúkadnesar, chválím, vyvyšuji a velebím Krále nebes. Všechno jeho dílo je pravda, jeho cesty právo. Ty, kteří si vedou pyšně, má moc ponížit. | Já, Nabukadnezar, teď proto chválím, velebím a oslavuji Krále nebes. Všechny jeho skutky jsou správné a jeho cesty spravedlivé; on umí pokořit ty, kteří žijí v pýše! |
Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“ | Hospodinu říkám: Jsi můj Pán, jediné dobro, které mám! |