- Požehnán buď Panovník,
den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása.
-Sela- - Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol, tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
- Avšak Bůh mi poskytuje pomoc,
Panovník je s těmi, kdo mě podpírají. - Hospodine, utíkám se k tobě,
kéž nejsem na věky zahanben;
pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost! - Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem,
tys má sláva, ty mi zvedáš hlavu. - On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná.
- Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine,
Panovníku, vyslyš můj hlas!
Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby. - Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje a též povyšuje.
- V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání!
-Sela- - Tu Jób povstal, roztrhl svou řízu a oholil si hlavu.
Potom padl k zemi, klaněl se a pravil:
„Z života své matky jsem vyšel nahý,
nahý se tam vrátím.
Hospodin dal, Hospodin vzal;
jméno Hospodinovo buď požehnáno.“ - Náš denní chléb dej nám dnes.
- Pak budu moci z vůle Boží k vám přijít s radostí a najít mezi vámi chvíli odpočinku.
- Náš Bůh je v nebesích
a všechno, co chce, koná. - Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu.
- Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine.
Můj Bůh září do mých temnot. - Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní.
- Měli pastvy do sytosti.
Nasytili se a jejich srdce zpyšnělo,
zapomněli na mě. - Rozpínám své ruce k tobě,
má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.
-Sela- - Ale nyní, Hospodine,
tys náš Otec!
My jsme hlína,
tys náš tvůrce,
a my všichni jsme dílo tvých rukou.
