Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto. | Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. |
Dlouhé čekání unavuje srdce, naplněná touha je stromem života. | Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života. |
Blaze člověku, který prochází zkouškou! Až se osvědčí, získá korunu života, kterou Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. | Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. |
Tvá pravidla nikdy neztratím z paměti, vždyť právě jimi jsi mě obživil! | Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život. |
Žijeme-li, žijeme Pánu; umíráme-li, umíráme Pánu. Ať už tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu. | Umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. |
Zvaž, kudy povedou tvé kroky, všechny tvé cesty pak budou bezpečné. | Sleduj stopy svých nohou, všechny tvé cesty ať jsou pevné. |
Kdokoli vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom přebývá Bůh a on v Bohu. | Kdo vyzná, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. |
Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu. | Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha. |
Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. | Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. |
Kdo žije poctivě, v bezpečí žít bude, kdo pokřivil svou cestu, bude odhalen. | Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen. |
Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu. | Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. |
Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život? | Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět? |
Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji. | Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. |
Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil; já jsem přišel, aby měly život – život v plnosti. | Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. |
V této svobodě, do níž nás Kristus vysvobodil, pevně stůjte; nenechte se znovu zapřáhnout do otrockého jha. | Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho. |
Pokud záleží na vás, mějte se všemi lidmi pokoj. | Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. |
Právě tak víra bez skutků, víra sama o sobě, je mrtvá. | Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá. |
Nuže – ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě. | Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží. |
Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život. | Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. |
Umím se uskromnit a umím užívat hojnost. Do všeho jsem v každém ohledu zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek. | Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen: být syt i hladov, mít nadbytek i nedostatek. |
Ježíš k nim pak znovu promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ | Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ |
Pamatuj na svého Stvořitele, dokud jsi ještě mlád, dříve než přijdou zlé dny a roky, o kterých řekneš: Nemám je rád! | Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého jinošství, než nastanou zlé dny a než se dostaví léta, o kterých řekneš: „Nemám v nich zalíbení,“ |
Nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a co si oblečete. Život je přece víc než jídlo a tělo víc než oblečení. | Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Život je víc než pokrm a tělo než oděv. |
Hospodinova je země se vším, co je na ní, celý svět i s jeho obyvateli. | Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí. |
Žijeme sice v těle, ale nebojujeme podle těla. | Jsme ovšem jenom lidé, ale svůj zápas nevedeme po lidsku. |