| Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem! | Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon. |
| Dobrý a přímý je Hospodin, hříšníkům cestu zjevuje. Ke spravedlnosti vede ponížené, ponížené učí cestě své. | Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu. On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě. |
| Opravdu se vzpamatujte a zanechte hříchu. Někteří totiž Boha vůbec neznají – říkám to k vaší hanbě! | Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení! |
| Vám, ctitelům mého jména, však vyjde slunce spravedlnosti a v jeho paprscích bude uzdravení. Vyrazíte a budete dovádět jako telátka vypuštěná z maštale. | Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích. Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci. |
| Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo; Zákon totiž přináší jen poznání hříchu. | Vždyť ze skutků zákona ‚nebude před ním nikdo ospravedlněn‘, neboť ze zákona pochází poznání hříchu. |
| Petr se ujal slova a řekl: „Opravdu vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě se mu líbí, kdokoli ho ctí a koná spravedlnost.“ | A Petr se ujal slova: „Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé.“ |
| Naše spravedlnost je v tom, abychom před Hospodinem pečlivě dodržovali všechna tato přikázání, jak nám uložil. | Bude se nám počítat za spravedlnost, budeme-li bedlivě dodržovat každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal. |
| Na poctivého se vzpomíná s požehnáním, jméno darebáků ale zavání. | Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví. |
| Zato on zná mé cesty i mé zastávky; ukážu se jako zlato, až mě vyzkouší. Má noha se přidržela jeho šlépějí, sledoval jsem jeho cestu, nesešel jsem z ní. | Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato. Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodchýlil jsem se. |
| Zasvěcuj dítě do jeho cesty – nesejde z ní, ani když zestárne. | Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne. |
| Cestě moudrosti chci tě učit, po přímých stezkách tě chci vést. | Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti. |
| Na cestě tvých soudů, Hospodine, v tebe doufáme; po tvém jménu, po tvé připomínce v duši toužíme. | Také na stezce tvých soudů, Hospodine, skládáme naději v tebe, naše duše touží po tvém jménu, chce si připomínat tebe. |
| Kdo je moudrý, ať tomu porozumí, kdo je rozumný, ať pochopí, že jsou poctivé Hospodinovy cesty a spravedliví po nich kráčejí; vzbouřenci však na nich klesají. | Kdo je moudrý, aby těmto věcem porozuměl, rozumný, aby je pochopil? Hospodinovy cesty jsou přímé, spravedliví budou po nich chodit, nevěrní však na nich upadnou. |
| Nemám zalíbení ve smrti umírajících, praví Panovník Hospodin. Obraťte se a žijte! | Vždyť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se tedy a budete žít. |
| On je Skála! Jeho dílo je dokonalé, všechny jeho cesty pravé jsou. Věrný je Bůh, každé křivdy vzdálen, on je spravedlivý a upřímný! | On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý. |
| Já, Nabukadnezar, teď proto chválím, velebím a oslavuji Krále nebes. Všechny jeho skutky jsou správné a jeho cesty spravedlivé; on umí pokořit ty, kteří žijí v pýše! | Nyní tedy já, Nebúkadnesar, chválím, vyvyšuji a velebím Krále nebes. Všechno jeho dílo je pravda, jeho cesty právo. Ty, kteří si vedou pyšně, má moc ponížit. |
| Ten, který dává zrno k rozsévání i chléb k jídlu, opatří a rozmnoží vaši setbu a dá dozrát plodům vaší spravedlnosti. | Ten, který ‚dává semeno k setbě i chléb k jídlu‘, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží ‚plody vaší spravedlnosti‘. |
| Své údy už nevydávejte hříchu za nástroje nepravosti, ale jako zmrtvýchvstalí vydejte sami sebe i své údy Bohu za nástroje spravedlnosti! | Ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti. |
| Doufání spravedlivých končí radostí, naděje darebáků se vniveč obrátí. | Očekávání spravedlivých je radostné, kdežto naděje svévolníků přijde vniveč. |
| Tvé oči ať vždycky hledí přímě, svým pohledem miř rovnou před sebe. | Tvé oči ať hledí rovně, zpříma před sebe se dívej. |
| Ty přece, Hospodine, žehnáš spravedlivému, svou přízní jej obklopuješ jako pancířem. | Spravedlivému, Hospodine, žehnáš, jako pavézou ho obklopuješ přízní. |
| V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí. | V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. |
| Hle – kdo je nadutý, nemá poctivou duši. Spravedlivý však bude žít díky své věrnosti. | Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost. |
| Drží stráž nad stezkami práva, ochraňuje cestu spravedlivých svých. | Chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných. |
| Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. Teď na mne čeká koruna spravedlnosti, kterou mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce – a nejen mně, ale všem těm, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod. | Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod. |
