| Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo; Zákon totiž přináší jen poznání hříchu. | Vždyť ze skutků zákona ‚nebude před ním nikdo ospravedlněn‘, neboť ze zákona pochází poznání hříchu. |
| Má duše v noci touží po tobě, můj duch tě hledá s úsvitem. Když se tvé soudy dějí na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti. | Má duše v noci po tobě touží, můj duch ve mně za úsvitu tebe hledá. Když vykonáváš své soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti. |
| Své údy už nevydávejte hříchu za nástroje nepravosti, ale jako zmrtvýchvstalí vydejte sami sebe i své údy Bohu za nástroje spravedlnosti! | Ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti. |
| Na poctivého se vzpomíná s požehnáním, jméno darebáků ale zavání. | Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví. |
| I když jsme rodilí Židé, žádní hříšní pohané, víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní! | My jsme od narození Židé, a ne ‚hříšní pohané‘, víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona ‚nebude nikdo ospravedlněn‘. |
| Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně. | Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná. |
| Ten, který dává zrno k rozsévání i chléb k jídlu, opatří a rozmnoží vaši setbu a dá dozrát plodům vaší spravedlnosti. | Ten, který ‚dává semeno k setbě i chléb k jídlu‘, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží ‚plody vaší spravedlnosti‘. |
| V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí. | V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. |
| Cestě moudrosti chci tě učit, po přímých stezkách tě chci vést. | Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti. |
| Opravdu se vzpamatujte a zanechte hříchu. Někteří totiž Boha vůbec neznají – říkám to k vaší hanbě! | Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení! |
| Každý, kdo páchá hřích, páchá zločin, vždyť hřích je zločin! | Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona. |
| Hle – kdo je nadutý, nemá poctivou duši. Spravedlivý však bude žít díky své věrnosti. | Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost. |
| Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. Teď na mne čeká koruna spravedlnosti, kterou mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce – a nejen mně, ale všem těm, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod. | Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod. |
| Zato on zná mé cesty i mé zastávky; ukážu se jako zlato, až mě vyzkouší. Má noha se přidržela jeho šlépějí, sledoval jsem jeho cestu, nesešel jsem z ní. | Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato. Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodchýlil jsem se. |
| Já, Nabukadnezar, teď proto chválím, velebím a oslavuji Krále nebes. Všechny jeho skutky jsou správné a jeho cesty spravedlivé; on umí pokořit ty, kteří žijí v pýše! | Nyní tedy já, Nebúkadnesar, chválím, vyvyšuji a velebím Krále nebes. Všechno jeho dílo je pravda, jeho cesty právo. Ty, kteří si vedou pyšně, má moc ponížit. |
| Drží stráž nad stezkami práva, ochraňuje cestu spravedlivých svých. | Chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných. |
| Tvé oči ať vždycky hledí přímě, svým pohledem miř rovnou před sebe. | Tvé oči ať hledí rovně, zpříma před sebe se dívej. |
| Jazyk spravedlivého je ryzí stříbro, srdce ničemů za nic nestojí. | Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic. |
| Nemám zalíbení ve smrti umírajících, praví Panovník Hospodin. Obraťte se a žijte! | Vždyť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se tedy a budete žít. |
| Spasil nás – ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého. | On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. |
| Ničema dluží a nechce platit, spravedlivý však má soucit a rozdává. | Svévolník si půjčuje a k splácení se nemá, spravedlivý se však slituje a dává. |
| Zákonodárce a soudce je ale jen jeden! On může zachránit i zničit. Kdo vůbec jsi, že soudíš svého bližního? | Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního? |
| Na cestě tvých soudů, Hospodine, v tebe doufáme; po tvém jménu, po tvé připomínce v duši toužíme. | Také na stezce tvých soudů, Hospodine, skládáme naději v tebe, naše duše touží po tvém jménu, chce si připomínat tebe. |
| Hospodin slepým oči otvírá, Hospodin zvedá sklíčené, Hospodin miluje poctivé. | Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin sehnuté napřimuje, Hospodin miluje spravedlivé. |
| Ničema ať svou cestu opustí a hříšný člověk své smýšlení. Ať se vrátí k Hospodinu – slituje se nad ním; k našemu Bohu, který štědře odpouští. | Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouští mnoho. |
Biblický verš dne
Celý den jenom toužebně touží,spravedlivý však rozdává a neskrblí.