V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení. | Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení. |
Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr. | Jsou tací přátelé, co jsou jen ke škodě; bližší než bratr je ale ten, který miluje. |
Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. | Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. |
Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl. | Padne-li jeden z nich, druhý ho zvedne, padne-li osamělý, běda, kdo zvedne jej?! |
Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně! | Jak je to vzácné a jak příjemné, když bratři žijí spolu v jednotě! |
Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele. | Kdo stojí o lásku, přikrývá všechny viny, ten, kdo je připomíná, rozeštve přátele. |
Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. | Milujme jedni druhé, milovaní – vždyť láska je z Boha. Každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha. |
Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne! | Je-li napaden jeden, dva spolu odolají; trojitý provázek se těžko přetrhne! |
Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. | Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele. |
Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého. | Železo se brousí železem, tak přítel brousí svého přítele. |
Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného. | Kdo není oddaný svému příteli, úctu k Všemohoucímu opouští. |
A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra. | Máme tedy od něj toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i bratra. |
Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění. | Lépe je dvěma nežli samotnému; jejich námaha má štědrou odměnu. |
Neklamte se: ‚špatná společnost kazí dobré mravy.‘ | Nepleťte se: „Špatné vztahy kazí mravy.“ |
Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr. | Svého ani otcova přítele neopouštěj. Do domu svého bratra nechoď v nesnázích – lepší je blízký soused než bratr vzdálený! |
Toužím vás spatřit, abych se s vámi sdílel o některý duchovní dar a tak vás posílil, to jest abychom se spolu navzájem povzbudili vírou jak vaší, tak mou. | Toužím se s vámi setkat, abych se s vámi podělil o nějaký duchovní dar k vašemu posílení, to jest, abychom se navzájem povzbudili: vy mojí vírou a já vaší. |
Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. | Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem. |
Bůh, jenž osamělé usazuje v domě, vyvádí vězně k šťastnému životu; odbojníci však zůstanou ve vyprahlé zemi. | Osamělým dává Bůh rodinu, vězně vyvádí na svobodu, vzpurní však obývají pustinu. |