| Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. | Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. |
| Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék. | Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. |
| Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte, jeho činy rozhlašujte mezi národy! | Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky. |
| Takové je i mé slovo, jež z mých úst vychází: nenavrátí se ke mně s prázdnou, ale vykoná, co chci; úspěšně naplní své poslání. | Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal. |
| Slova v mých ústech, v mém srdci myšlení kéž se ti, Hospodine, zalíbí – skálo má, můj Vykupiteli! | Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj! |
| Tupec nijak nestojí o rozumnost – chce jen vyklopit, co má na srdci. | Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce. |
| Mou duši, Hospodine, zachraňuj od lživých rtů a lstivých jazyků! | Hospodine, vysvoboď mě od zrádných rtů, od jazyka záludného. |
| Ústa bezbožných ubližují bližním, spravedlivé zachrání jejich vědění. | Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním. |
| Tupcova ústa spěchají k hádkám, jeho rty po výprasku volají. | Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku. |
| Starosti člověka tíží v srdci, laskavé slovo ale radost navrátí. | Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost. |
| Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě. | Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. |
| Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů. | Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. |
| Pak tedy chraň svůj jazyk před zlem, ve tvých rtech ať není žádná lest. | Střez svůj jazyk před zlobou a své rty před záludnými řečmi. |
| Pokud si někdo myslí, že je zbožný, a přitom neumí zvládnout vlastní jazyk, ten klame sám sebe a jeho zbožnost je k ničemu. | Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná. |
| Cokoli děláte, ať už ve slovech či skutcích, všechno to čiňte ve jménu Pána Ježíše a děkujte skrze něj Bohu Otci. | Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci. |
| Rty spravedlivého znají, co se sluší, ústa darebáků však jen zvrácenost. | Rty spravedlivého vědí, v čem má Bůh zalíbení, kdežto ústa svévolníků znají jen proradnost. |
| Neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději je odhalujte. Vždyť o tom, čeho se potají dopouštějí, je hanba i jen mluvit. | Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit. |
| Když vás budou odvádět a dávat do vězení, nedělejte si předem starosti, co máte říci, ale mluvte, co vám bude dáno v tu chvíli. Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch svatý. | Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý. |
| Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého. | Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého. |
| Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly, když celé dny jsem naříkal. | Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal. |
| Upustit od sporu je člověku ke cti, rozčilovat se umí každý hňup. | Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává. |
| Zbav se vší převrácené řeči, ústa, jež mluví zle, zapuď od sebe. | Odvracej svá ústa od falše a od svých rtů vzdal neupřímnost. |
| Hospodinovým slovem vznikla nebesa, celý jejich zástup duchem jeho úst. | Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup. |
| Ještě než mi přijde slovo na jazyk, ty už to, Hospodine, všechno víš! | Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno. |
| Ty ale vyučuj, co patří ke zdravému učení. | Ty však mluv, co odpovídá zdravému učení. |
Související témata
Lež
Prolhané rty se Hospodinu...
Hřích
Copak nevíte, že nespravedliví...
Moudrost
Jen Hospodin přece dává...
Pomluvy
Zvrácený člověk rozsívá sváry...
Pravda
Kdo žije bezúhonně a...
Požehnání
Ať ti Hospodin žehná...
Biblický verš dne
Z tebe se raduji, pro tebe jásám,tvému jménu, Nejvyšší, chci zazpívat!