| Jen Hospodin přece dává moudrost, poznání a rozumnost pramení z jeho úst. | Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst. |
| Pečlivě dbejte na to, jak žijete: nechovejte se jako hlupáci, ale jako moudří lidé. Využívejte svěřený čas, protože doba je zlá. | Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. |
| Schází-li někomu z vás moudrost, ať žádá Boha, a ten mu ji dá – je přece štědrý ke všem a bez výhrad! | Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána. |
| Moudrost, která je shůry, je ale především čistá, dále pokojná, vlídná, povolná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nestranná a nepokrytecká. | Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky. |
| Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost. | Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro. |
| Neříkej: Kde jsou ty staré dobré časy? Takové otázky není moudré klást. | Neříkej: „Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?“ To není moudré, ptáš-li se na to. |
| K těm, kdo k vám nepatří, se chovejte moudře; využívejte svěřený čas. Vaše slova ať jsou vždy vlídná a ochucená solí, ať víte, jak máte mluvit s každým člověkem. | Jednejte moudře ve styku s okolním světem a využijte čas vám svěřený. Vaše slovo ať je vždy laskavé a určité; ať víte, jak ke komu promluvit. |
| Pýcha vede jen ke sporům, moudří však dají na radu. | Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost. |
| Kdo se má rád, snaží se získat rozum, kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne. | Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro. |
| Ať se nikdo neplete: kdo z vás si myslí, že je na tomto světě moudrý, ať se raději stane bláznem. Pak teprve bude moudrý. | Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým. |
| Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje, na povídavé rty přijde záhuba. | Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza. |
| Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať to prokáže svými skutky – ušlechtilým životem ve vlídné moudrosti. | Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost. |
| Nauč nás počítat naše dny, abychom v srdci zmoudřeli! | Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce. |
| Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. | A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. |
| Pýchu následuje ostuda, moudrost je tam, kde pokora. | Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost. |
| Školou moudrosti je úcta k Hospodinu; slávu předchází pokora. | Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora. |
| Kdo mě nalezl, nalezl život, Hospodinovou přízní se nechal zahrnout. | Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení. |
| Mé smýšlení není vaším smýšlením a vaše cesty nejsou mými cestami, praví Hospodin. | Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův. |
| Tupec nijak nestojí o rozumnost – chce jen vyklopit, co má na srdci. | Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce. |
| Kéž vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dá ducha moudrosti a zjevení, abyste ho znali. | Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali. |
| Moudré srdce přijímá přikázání, žvanivý hlupák špatně dopadne. | Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne. |
| Moudrost především! Získávej moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost. | Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost. |
| Od Hospodina zástupů to všechno pochází – jak podivuhodné jsou jeho záměry, jak velkolepý je v moudrosti! | Také toto pochází od Hospodina zástupů. Podivuhodný je ve svém úradku, veliký ve své pohotové pomoci. |
| Copak to nevíš? Copak neslyšíš? Hospodin, Bůh věčnosti, jenž stvořil zemské končiny, není unaven ani vyčerpán – jeho moudrost je nezměrná! | Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. |
| Chválím tě a oslavuji, Bože otců mých – moudrost a sílu dal jsi mi! Oznámil jsi mi, zač jsme tě prosili, oznámil jsi nám sen královský! | Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu. Oznámils mi nyní, oč jsme tě prosili, oznámil jsi nám královu záležitost. |
