Volal jsem k němu z plna hrdla a chválil ho svým jazykem. | Svými ústy jsem volával k němu, svým jazykem jsem ho vyvyšoval. |
Hospodin je má síla a můj štít, na něj se v srdci spoléhám. Pomoc jsem dostal, mé srdce jásá, svou písní chci mu děkovat! | Hospodin je síla má a štít můj, mé srdce v něj doufá. Pomoci jsem došel, proto v srdci jásám, svou písní mu budu vzdávat chválu. |
Ten, který v nás působí svou mocí, je schopen učinit nesrovnatelně mnohem více než cokoli, oč prosíme nebo si představujeme. Jemu buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši ve všech dobách na věky věků! Amen. | Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit nade všechno víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit, jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků! Amen. |
Veliký je Hospodin, vší chvály hodný, jeho velikost nelze nikdy pochopit! | Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, jeho velikost nelze vyzpytovat. |
Také všechno stvoření, které je na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všechno, co je v nich, jsem slyšel volat: „Sedícímu na trůnu a Beránkovi chvála a čest, sláva i vláda na věky věků!“ | A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: „Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!“ |
Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání. Bratři moji, tak to nemá být! | Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji. |
Velebit budu Hospodina v každém čase, jeho chválu budu mít na rtech navěky! | Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála. |
Miluji Hospodina, protože vyslýchá můj hlas v mých modlitbách. Své ucho ke mně naklání, ať k němu volám kdykoli. | Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby, sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat. |
Na tvoji lásku spoléhám, nad tvou spásou mé srdce zajásá, Hospodinu svou píseň zazpívám: Jak dobrotivě se ke mně zachoval! | Já v tvé milosrdenství však doufám, moje srdce jásá nad tvou spásou. Budu zpívat Hospodinu, neboť se mě zastal. |
Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha. Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání. | Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. |
Slovo Kristovo ať ve vás přebývá v hojnosti. Navzájem se ve vší moudrosti vyučujte a napomínejte. S vděčností v srdci zpívejte Bohu žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. | Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. |
Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu. | Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha. |
Kdo je ten slavný Král? Hospodin zástupů, on je ten slavný Král! séla | Kdo to je Král slávy? Hospodin zástupů, on je Král slávy! -Sela- |
Chválím tě, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovat chci o všech tvých zázracích! | Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. |
Chválit tě, Hospodine, chci mezi lidmi, chci ti hrát žalmy uprostřed národů. | Hospodine, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy. |
Ne nám, ne nám, Hospodine, ale svému jménu slávu dej ve své věrnosti a v lásce své! | Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav pro své milosrdenství a pro svou věrnost! |
Radostně ti budou zpívat mé rty i moje duše, kterou jsi vykoupil. | Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená. |
Požehnán buď Pán, jenž každý den nás nese, požehnán buď Bůh, náš Spasitel! séla | Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása. -Sela- |
Bože, můj Králi, tebe velebím, tvé jméno chválím navždy, navěky. | Chci tě vyvyšovat, Bože můj a Králi, tvému jménu dobrořečit navěky a navždy. |
Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí. | Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí. |
Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane – tak zní má modlitba k Bohu mého života! | Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého. |
Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi! | Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení. |
Nuže – ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě. | Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží. |
Chválit tě budu se srdcem upřímným, tvým spravedlivým soudům když se naučím. | Z přímého srdce ti vzdávám chválu, že se smím učit tvým spravedlivým soudům. |
Jsi přece má skála a má tvrz, pro své jméno mě veď a provázej. | Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli. |