| Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy. | Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. |
| Všechno ať se mezi vámi děje v lásce. | Všecko nechť se mezi vámi děje v lásce. |
| Kéž ráno uslyším o lásce tvé – jsi má jediná naděje! Ukaž mi cestu, po níž bych šel – tobě svou duši svěřil jsem. | Ohlas mi zrána své milosrdenství, neboť doufám v tebe. Dej mi poznat cestu, po níž mám jít, neboť k tobě pozvedám svou duši. |
| Nadto vždy buďte oblečeni láskou, která je poutem dokonalosti. | Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. |
| Láska a věrnost ať tě neopouští, připoutej si je k hrdlu, vyryj do srdce! Přízně a uznání tehdy dojdeš před zrakem lidí i před Bohem. | Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce. Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských. |
| A my jsme poznali lásku, kterou k nám Bůh má, a uvěřili jsme jí. Bůh je láska. Kdo přebývá v lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm. | Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. |
| Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska. | A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska. |
| My milujeme, neboť on první miloval nás. | My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. |
| Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce. | Dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce. |
| Především si ale zachovejte vzájemnou lásku, vždyť „láska přikryje množství hříchů.“ | Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů. |
| Láska ať je bez přetvářky. Mějte odpor ke zlu, tíhněte k dobru. | Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. |
| Kéž vás jeho Duch podle bohatství jeho slávy posilní ve vašem nitru. Kéž Kristus přebývá skrze víru ve vašich srdcích! Kéž jste zakořeněni a ukotveni v lásce. | Aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil ‚vnitřní člověk‘ a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce. |
| Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. | To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. |
| Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic. | Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. |
| Kéž Pán vede vaše srdce k Boží lásce a ke Kristově vytrvalosti! | A Pán nechť řídí vaše srdce k Boží lásce a k trpělivosti Kristově. |
| Zapomene snad žena na své nemluvně? Nemá snad soucit s vlastním dítětem? I kdyby však ony zapomněly přece, já nikdy nezapomenu na tebe! Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé zdi mám stále na očích. | Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále. |
| Milujte se navzájem bratrskou láskou, projevujte si navzájem uctivost. | Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. |
| Muži, milujte své ženy, tak jako Kristus miloval církev. On vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil očistnou koupelí svého slova. | Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem. |
| Boha nikdy nikdo neviděl. Když ale milujeme jedni druhé, Bůh v nás přebývá a jeho láska v nás došla naplnění. | Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. |
| Kdo říká „Miluji Boha“ a přitom nenávidí bratra, je lhář. Když někdo nemiluje bratra, kterého vidí, nemůže přece milovat Boha, kterého nevidí. | Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. |
| Jak pečeť na srdce si mě vtiskni, jak pečeť, co nosíš na paži. Láska je silná jako smrt, vášeň neúprosná jako hrob. Její plameny šlehají žárem nejprudším. | Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její – žár ohně, plamen Hospodinův. |
| Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. | Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. |
| V lásce není žádný strach. Láska, jež došla naplnění, zahání strach pryč, neboť strach přináší muka. Kdo se však bojí, nedošel v lásce k naplnění. | Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. |
| Jsi pro mne tolik drahocenný, jsi mi tak vzácný, tak tě miluji, že za tebe vyměním všechny lidi, za tvůj život dám celé národy. | Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval, dám za tebe mnohé lidi a národy za tvůj život. |
| Ale jak je psáno: „Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“ | Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘ |
