| I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného. | I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená. |
| Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. | Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti. |
| Neboť kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti. | Čím více moudrosti, tím více mrzutosti; kdo množí vědění, množí žal. |
| Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti. | Blaze člověku, jenž nalezl moudrost, blaze člověku, jenž získal rozvahu! |
| Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci. | Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá. |
| Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost. | Klíčem k moudrosti je úcta k Hospodinu, v poznání Svatého je rozumnost. |
| Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena. | Právě tak zachutná tvé duši moudrost – najdeš-li ji, budoucnost patří tobě, tvá naděje tě nezklame! |
| Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti. | Cestě moudrosti chci tě učit, po přímých stezkách tě chci vést. |
| Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty! | Ta hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti a vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy, jak nepopsatelné jeho cesty! |
| Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle. | Kdo chodí s moudrými, bude moudrý, kdo kamarádí s tupci, ztroskotá. |
| Získej moudrost, získej rozumnost. Na výroky mých úst nezapomeň, neodchyl se od nich. | Získej moudrost, rozumnost získej, má slova nezapomeň, nezkomol. |
| Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy! | Úcta k Hospodinu je klíčem k moudrosti! Všichni, kdo to plní, jsou velmi rozumní – jeho chvála navždy obstojí! |
| Slova z úst moudrému příjemně plynou, kdežto hlupáka vlastní rty pohlcují. | Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty. |
| Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. | Někdo si cení jednoho dne nad jiné, pro někoho je den jako den. Každý ať je přesvědčen o vlastním názoru. |
| Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus. | Toužím, aby byli povzbuzeni v srdci a spojeni láskou, aby dospěli k veškerému bohatství plné jistoty porozumění a k poznání Božího tajemství – Krista. |
| Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním. | Ústa bezbožných ubližují bližním, spravedlivé zachrání jejich vědění. |
| Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce. | Bude-li, synu, tvé srdce moudré, mé srdce zajásá, to mi věř. |
| Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. | Hospodinův Zákon je dokonalý, život do duše navrací. Hospodinova svědectví jsou věrná, i prosté činí moudrými. |
| Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne. | Tupec dá průchod všem svým citům, moudrý se ale drží zpět. |
| Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku. | Tupcova ústa spěchají k hádkám, jeho rty po výprasku volají. |
| Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho. | Otec spravedlivého je naplněn štěstím, rodič moudrého má důvod k radosti. |
| U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu. | Hlupákův hněv se projeví ihned, rozvážný člověk snese urážky. |
| Mnozí se vytříbí, zbělí a budou vyzkoušeni. Svévolníci budou jednat svévolně; žádný svévolník se nepoučí, ale prozíraví se poučí. | Mnozí budou čištěni, běleni a tříbeni. Zlí lidé budou i nadále zlí a nikdo z nich neporozumí. Moudří však porozumějí. |
| Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova. | Obraťte se, když vás napomínám, hle, svého ducha na vás vylít chci, právě vám chci svá slova oznámit! |
| Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce. | Moudrý syn dělá otci radost, tupec přivádí matku k zoufalství. |
